Menší svátky
Tu be-avט״וּ בְּאָב
1 den · 15. av
- Historie
- Minhag
- Lidový zvyk
- Moderní praxe
- Výklad
- Transliterace
- Tu be-av
- Výslovnost
- TU be-ÁV
- Délka
- 1 den

Za 60 sekund
Tu be-av, patnáctý den měsíce av, přichází šest dní po Tiša be-av a obrací smutek v radost. Mišna o něm říká, že Izrael neměl radostnějších dnů než 15. av a Jom kipur: dívky z Jeruzaléma vycházely v bílých vypůjčených šatech tančit do vinic a mladí muži si vybírali nevěsty. Talmud k datu připojuje řadu výkladů, například konec zákazu sňatků mezi kmeny. V liturgii se v tento den nevynechávají kajícné prosby (tachanun). V dnešním Izraeli se Tu be-av stal neformálním svátkem lásky, oblíbeným dnem svateb a romantických akcí.
Příští termín
Kdy se slaví
Začíná
úterý 17. srpna 2027, při západu slunce (20:17)
Končí
středa 18. srpna 2027, po setmění (21:09)
1 den
Začíná
neděle 6. srpna 2028, při západu slunce (20:36)
Končí
pondělí 7. srpna 2028, po setmění (21:31)
1 den
Začíná
čtvrtek 26. července 2029, při západu slunce (20:53)
Končí
pátek 27. července 2029, po setmění (21:52)
1 den
Časy pro Praha · Diaspora
Historie a původ
Mišna uvádí, že Izrael neměl radostnějších dnů než 15. av a Jom kipur, kdy dcery Jeruzaléma vycházely v bílých vypůjčených šatech, aby nezahanbily ty, které vlastní neměly, a tančily ve vinicích.1
Talmud uvádí několik důvodů radosti: povolení sňatků mezi kmeny, smíření s kmenem Benjamín, konec umírání generace pouště, odstranění stráží bránících pouti do Jeruzaléma, pohřbení padlých z Betaru a konec kácení dřeva pro oltář.2
Náboženský význam
Den následuje po Tiša be-av a je chápán jako počátek útěchy. Výklady zdůrazňují usmíření a jednotu lidu.
Základní tradice
V Izraeli se Tu be-av od konce 20. století slaví jako „svátek lásky“ (chag ha-ahava): koncerty, romantické akce, oblíbené datum svateb.
Praktický průběh
Podle tradičního ritu se ráno neříká tachanun (kajícné prosby). V některých komunitách se ženich a nevěsta, jejichž svatba připadá na tento den, nepostí jako jindy v den svatby.3
Modlitby a požehnání
Zvláštní modlitby nejsou ustálené; vynechává se tachanun.
Symboly a předměty
Bílé šaty a vinice z mišnaického popisu; dnes srdce a květiny podle moderní kultury.
Tradiční pokrmy
Zvláštní pokrmy nejsou ustálené.
Rozdíly mezi komunitami
Moderní podoba svátku je hlavně izraelská a sekulární; v diaspoře se rozšiřuje v židovských organizacích pro mládež.
Tradice v českých zemích
V Česku nejsou doloženy zvláštní zvyky; některé organizace pořádají společenské akce.
Pro děti
Dávno v Jeruzalémě dívky v létě tančily ve vinicích v bílých šatech, které si navzájem půjčily, aby nikdo nebyl smutný, že nemá hezké šaty. Dnes je Tu be-av v Izraeli dnem lásky a přátelství.
Časté otázky
Proč si dívky půjčovaly šaty?
Podle Mišny proto, aby se nezahanbily ty, které vlastní šaty neměly – nikdo tak nepoznal, kdo je bohatý a kdo chudý.
Je Tu be-av židovský Valentýn?
V moderním Izraeli se tak často označuje. Historicky jde o mnohem starší den radosti s vlastními důvody.
Jak souvisí s Tiša be-av?
Přichází šest dní po něm a obrací smutek v radost.
Prameny
Primární prameny
- 1Mišna, traktát Taanit, 4:8 text ↗
- 2Babylonský Talmud, traktát Taanit, 30b–31a text ↗
- 3Šulchan aruch, Orach chajim, 131:6 text ↗
