Historie a původ
Teplý pokrm na sobotní oběd řeší tradiční problém: v šabat se nevaří, ale jídlo připravené předem se smí udržovat teplé. Rabínská tradice zdůrazňovala teplé jídlo v šabat i jako odmítnutí karaitského výkladu, který používání ohně připraveného předem zakazoval.1
Původ slova čolent (šalet) není jistý; nejčastěji se odvozuje ze starofrancouzského chald („teplý“), jiné výklady existují.
Regionální varianty
Sefardské a blízkovýchodní obdoby se nazývají chamin („teplé“) a patří k nim marocká Dafina nebo irácká tbit; často obsahují vejce vařená ve skořápce celou noc.2
Do aškenázského čolentu se často zapéká kiške (střívko plněné moukou a tukem) nebo knedlík (knejdl). V českých zemích se z něj vyvinul šoulet.

