Parve a ryby

Slovo parve (též pareve) pochází z jidiš; v izraelské hebrejštině se píše פרווה. Za parve se považuje vše, co nepochází ze savců ani drůbeže a neobsahuje mléko: ovoce, zelenina, obilí, luštěniny, ořechy, houby, olej, cukr, sůl, ale také vejce a ryby.¹

Med je povolený a parve, přestože včela sama povolená není: podle talmudského výkladu med není produktem těla včely, ale nektarem, který včela jen zpracuje.

Ryby jsou parve, pokud jde o povolený druh – s ploutvemi a šupinami. Nepotřebují rituální porážku a nevztahuje se na ně zákaz krve tak jako na maso. Které druhy jsou povolené, viz Povolená zvířata.^3,4

Ostré potraviny (davar charif, např. cibule, česnek, křen) krájené masitým nožem podle halachy nasají chuť nože a považují se za masité. Proto se v košer kuchyni na zeleninu do mléčných jídel používá mléčný nebo neutrální nůž.⁷

Chléb se podle Šulchan aruchu nemá péct s mlékem nebo s masovým tukem, protože by se mohl omylem jíst s opačným druhem jídla; výjimkou je malé množství nebo výrazně odlišný tvar. Proto je běžné pečivo v košer pekárnách zpravidla parve.⁸

Pokrm s masitou nebo mléčnou složkou, třeba zeleninová polévka z kuřecího vývaru nebo pečivo s máslem, už parve není. Na výrobcích se proto status vyznačuje (viz níže).

Talmud uvádí, že ryba pečená spolu s masem se nemá jíst, protože to je „nebezpečné“ (sakana) – podle talmudského textu kvůli kožní nemoci. Nejde tedy o zákaz kašrutu v užším smyslu, ale o ohled na zdraví, který se v halaše bere velmi vážně.⁹

Šulchan aruch proto stanoví, že ryby a maso se nejedí spolu. Mezi rybím a masitým chodem se podle tradiční praxe sní kousek chleba a napije se, případně se vypláchnou ústa; mnozí mění i příbor a talíř.^10,11

V ortodoxní praxi se pravidlo dodržuje, i když dnešní medicína tvrzené nebezpečí nepotvrzuje, podle zásady, že u ohrožení zdraví se postupuje přísněji než u zákazů. Někteří neortodoxní autoři je naopak považují za zastaralé.

Ryby nespadají pod zákaz masa a mléka; Mišna je z něj výslovně vyjímá. Z hlediska halachy lze tedy rybu připravit na másle nebo podávat se smetanou.¹

Certifikované výrobky nesou u symbolu certifikátoru (hechšer) údaj o kategorii: parve (pareve, פרווה), mléčné (často „D“ nebo „dairy“, hebrejsky חלבי) nebo masité („M“, „meat“, בשרי). Někteří certifikátoři zvlášť označují výrobky vyrobené na mléčném zařízení, které samy mléko neobsahují (např. „DE“).

„Parve“ neznamená veganské: parve výrobek může obsahovat vejce, med nebo ryby (např. ančovičky v omáčce). Někteří certifikátoři proto rybí složku vyznačují zvlášť, což je důležité kvůli zákazu ryb s masem.

Samotné složení na obalu nestačí: mléčná nebo masitá může být výrobní linka, aroma či emulgátor. Proto se v ortodoxní praxi spoléhá na certifikaci, viz Certifikace a hechšer.

Rostlinná mléka, sýry a „maso“ z luštěnin či obilí jsou parve, pokud jsou vyrobena bez živočišných složek na neutrálním zařízení. Umožňují například vegetariánský „cheeseburger“ nebo smetanovou omáčku k masu z rostlinné smetany.

U takových jídel se diskutuje maarat ajin (dojem, že jde o skutečnou směs masa a mléka). Mnoho současných autorit to při dnešní běžnosti a jasném značení náhražek připouští, někteří doporučují mít na stole obal. Podrobněji v článku Maso a mléko.

Status laboratorně pěstovaného (kultivovaného) masa zatím rabínské autority posuzují různě – zda je masité, parve, nebo zda je vůbec povolené – a jednotný názor neexistuje.