Text
בָּרוּךְ אַתָּה יְיָ אֱלֹהֵינוּ מֶלֶךְ הָעוֹלָם, אֲשֶׁר קִדְּשָׁנוּ בְּמִצְוֹתָיו וְצִוָּנוּ לְהַדְלִיק נֵר שֶׁל שַׁבָּת.
Transliterace
Baruch ata Adonaj, Elohejnu melech ha-olam, ašer kidšanu be-micvotav ve-civanu le-hadlik ner šel šabat.
Překlad
Požehnaný jsi, Hospodine, náš Bože, Králi světa, který jsi nás posvětil svými přikázáními a přikázal nám zapalovat šabatové světlo.
Hebrejský liturgický text je volné dílo; překlad je původní text projektu.
Poznámky a rozdíly mezi rity
Aškenázský zvyk: nejprve se zapálí svíčky, zakryjí se oči, pronese se požehnání a teprve pak se pohlédne na světlo – protože vyslovením požehnání žena přijímá šabat a potom by už nesměla zapalovat.1
V mnoha sefardských rodinách se podle Šulchan aruchu požehnání pronáší před zapálením. Znění se v některých tradicích liší (např. „ner šel šabat kodeš“ v chabadském sidduru).
O svátcích se zakončení mění na „le-hadlik ner šel jom tov“, připadne-li svátek na šabat, „ner šel šabat ve-šel jom tov“. Nikud standardní dle běžných siddurů.2
